Servis IT
Nevíte si rady se svým "mazlíkem"? Myslíte si, že by mohl ještě nějakou dobu sloužit dále? Potřebujete poradit s nákupem nové techniky?
Pak jste ve správný čas, na správném místě. Díky dlouholeté praxi si dovolíme tvrdit, že dokažeme rozlousknout leckterý počítačový oříšek.
Rádi poradíme a s nejlepším svědomím realizujeme servis vaší techniky.
Pro malé firmy dokážeme zajistit i dlouhodobý servis techniky a sítě.
Pak jste ve správný čas, na správném místě. Díky dlouholeté praxi si dovolíme tvrdit, že dokažeme rozlousknout leckterý počítačový oříšek.
Rádi poradíme a s nejlepším svědomím realizujeme servis vaší techniky.
Pro malé firmy dokážeme zajistit i dlouhodobý servis techniky a sítě.
Jak probíháobjednávkazakázkarealizaceod A do Z
Každá zakázka začíná objednávkou. Objednávku lze realizovat buď prostřednictvím formuláře níže, nebo prostřednictvím e-mailu. Objednávky přijímáme na e-mailu josef.kuta@gmail.com.
Nejprve nám popište váš problém
Na základě vašich požadavků navrhneme nejoptimálnější řešení
Dle navrženého řešení nastíníme časovou a finanční náročnost celé zakázky.
Dle vašich požadavků a možností navrhneme několik termínů realizace servisu. Buď vyrazíme my k vám, nebo vy zařízení přivezete k nám.
Pořádek dělá přátele, po kompletní realizaci probíhá celková fakturace
Oblasti našeho servisu | Charakteristika servisu |
|---|---|
Čištění | Vyčistíme vašeho "mazlíka" od přebytečných programů, aplikací a zbytků po instalacích |
Diagnostika | Provedeme diagnostiku vašeho zařízení a navrhneme nejoptimálnější další postup |
Odvirování | Odstraníme z vašeho počítače všechny "breberky" co tam nemají co dělat a navrhneme optimální zabezpečení |
Instalace | Nevíte si rady s instalacemi, aktualizacemi. Vše zajistíme. |
Zaškolení | Provedeme základní zaškolení užívání vašeho "mazlíka". V případě zájmu rovnou navrhneme možnost dalšího vzdělávání > Školení |
Pravidelný servis | Na základě smluvního vztahu mlžeme zajistit pravidelný servis a údržbu vašeho počítače, notebooku, sítě u vás doma, nebo ve firmě |
Kompletace počítače | Dle vašich přání a požadavků sestavíme počítač právě pro vás |
Optimalizace | Nešlape váš "mazlík" jak dříve. Provedeme diagnotisku a nastavení tak, aby ještě dokázal sloužit dále k vaší spokojenosti |
Poradenství | Nevíte si rady s produktem v IT při vašem nákupu, rádi vám poradíme. Máme za sebou 20 let odborné praxe v IT |
Nenašli jste zde IT oblast servisu a přesto si myslíte, že byste mohli naše služby využít? Za zeptání nic nedáte.
Ano, některé úkony v oblasti IT realizujeme výhradně na vyžádání na míru a standardně je nenabízíme v přehledu.
Neváhejte nám napsat a pokusíme školení realizovat.
Pro malé firmy jsme schopni zajistit i dlouhodobý smluvní servis a údržbu.
Formulář proobjednávkupoptávkunašich služeb.
Informace, které se mohou hodit
Jako virus se v oblasti počítačové bezpečnosti označuje program, který se dokáže šířit bez vědomí uživatele. Pro množení se vkládá do jiných spustitelných souborů či dokumentů. Takový program se tedy chová obdobně jako biologický virus, který se šíří vkládáním svého kódu do živých buněk. V souladu s touto analogií se někdy procesu šíření viru říká nakažení či infekce a napadenému souboru hostitel. Viry jsou jen jedním z druhů tzv. malwaru, zákeřného softwaru. V obecném smyslu se jako viry (nesprávně) označují i např. červi a jiné druhy malwaru.
Zatímco některé viry mohou být cíleně ničivé (např. mazat soubory na disku), mnoho jiných virů je relativně neškodných popřípadě pouze obtěžujících. U některých virů se ničivý kód spouští až se zpožděním (např. v určité datum či po nakažení určitého počtu jiných hostitelů), což se někdy označuje jako (logická) bomba. Nejdůležitějším negativním důsledkem šíření virů je však samotný fakt jejich reprodukce, která zatěžuje počítačové systémy a plýtvá jejich zdroji. Některé viry mohou být takzvaně polymorfní (každý jeho „potomek“ se odlišuje od svého „rodiče“). Viry se na rozdíl od červů samy šířit nemohou.
Dnes (2017) jsou klasické počítačové viry na jistém ústupu oproti červům, které se šíří prostřednictvím počítačových sítí, hlavně Internetu. Některé antivirové programy se proto snaží chránit počítač i před jinými, nevirovými hrozbami.
Zatímco některé viry mohou být cíleně ničivé (např. mazat soubory na disku), mnoho jiných virů je relativně neškodných popřípadě pouze obtěžujících. U některých virů se ničivý kód spouští až se zpožděním (např. v určité datum či po nakažení určitého počtu jiných hostitelů), což se někdy označuje jako (logická) bomba. Nejdůležitějším negativním důsledkem šíření virů je však samotný fakt jejich reprodukce, která zatěžuje počítačové systémy a plýtvá jejich zdroji. Některé viry mohou být takzvaně polymorfní (každý jeho „potomek“ se odlišuje od svého „rodiče“). Viry se na rozdíl od červů samy šířit nemohou.
Dnes (2017) jsou klasické počítačové viry na jistém ústupu oproti červům, které se šíří prostřednictvím počítačových sítí, hlavně Internetu. Některé antivirové programy se proto snaží chránit počítač i před jinými, nevirovými hrozbami.
Počítač je číslicový elektronický stroj, který lze naprogramovat tak, aby automaticky prováděl posloupnosti aritmetických nebo logických operací (výpočty). Moderní počítače dokáží provádět obecné množiny operací známé jako programy. Tyto programy umožňují počítačům provádět širokou škálu úloh. Počítačový systém je "úplný" počítač, který zahrnuje hardware, operační systém (základní software) a periferní zařízení potřebná a používaná pro "plnohodnotný" provoz. Tento pojem může také označovat skupinu počítačů, které jsou propojeny a fungují společně, například počítačovou síť nebo počítačový klastr.
Široká škála průmyslových a spotřebitelských výrobků využívá počítače jako řídicí systémy. Patří sem jednoduchá zařízení pro speciální účely, jako jsou mikrovlnné trouby a dálkové ovladače, tovární zařízení, jako jsou průmyslové roboty a počítačem podporované projektování, i zařízení pro všeobecné použití, jako jsou osobní počítače a mobilní zařízení, kterými jsou např. chytré telefony. Počítače pohánějí internet, který propojuje miliardy dalších počítačů a uživatelů.
První počítače byly určeny pouze k výpočtům. Jednoduché ruční nástroje, jako je počítadlo, pomáhaly lidem při výpočtech již od starověku. Na počátku průmyslové revoluce byla sestrojena některá mechanická zařízení, která automatizovala dlouhé únavné úkony, například vedení vzorů pro tkalcovské stavy. Na počátku 20. století prováděly specializované analogové výpočty sofistikovanější elektrické stroje. První digitální elektronické počítací stroje byly vyvinuty během druhé světové války. Po prvních polovodičových tranzistorech na konci 40. let následovaly koncem 50. let technologie MOSFET (tranzistor MOS) na bázi křemíku a monolitické čipy integrovaných obvodů, které přinesly v 70. letech mikroprocesor a revoluci v oblasti mikropočítačů. Od té doby se rychlost, výkon a všestrannost počítačů dramaticky zvyšovaly, přičemž počet tranzistorů rostl rychlým tempem (jak předpovídal Moorův zákon), což vedlo k digitální revoluci na přelomu 20. a 21. století.
Moderní počítač se obvykle skládá z alespoň jednoho výpočetního prvku, obvykle centrální procesorové jednotky v podobě mikroprocesoru, spolu s nějakým typem počítačové paměti, obvykle polovodičových paměťových čipů. Procesorová jednotka provádí aritmetické a logické operace a sekvenční a řídicí jednotka může měnit pořadí operací v závislosti na uložených informacích. Mezi periferní zařízení patří vstupní zařízení (klávesnice, myš, joystick atd.), výstupní zařízení (monitory, tiskárny atd.) a vstupně-výstupní zařízení, která plní obě funkce (např. dotyková obrazovka). Periferní zařízení umožňují získávat informace z externího zdroje a umožňují ukládat a načítat výsledky operací.
Podle studie z roku 2023 tvoří ztráty času (v důsledku různých, relativně častých a opakujících se zdržení) 11–20 % pracovního času s počítačem; jsou tudíž významným zdrojem frustrací uživatelů.
Široká škála průmyslových a spotřebitelských výrobků využívá počítače jako řídicí systémy. Patří sem jednoduchá zařízení pro speciální účely, jako jsou mikrovlnné trouby a dálkové ovladače, tovární zařízení, jako jsou průmyslové roboty a počítačem podporované projektování, i zařízení pro všeobecné použití, jako jsou osobní počítače a mobilní zařízení, kterými jsou např. chytré telefony. Počítače pohánějí internet, který propojuje miliardy dalších počítačů a uživatelů.
První počítače byly určeny pouze k výpočtům. Jednoduché ruční nástroje, jako je počítadlo, pomáhaly lidem při výpočtech již od starověku. Na počátku průmyslové revoluce byla sestrojena některá mechanická zařízení, která automatizovala dlouhé únavné úkony, například vedení vzorů pro tkalcovské stavy. Na počátku 20. století prováděly specializované analogové výpočty sofistikovanější elektrické stroje. První digitální elektronické počítací stroje byly vyvinuty během druhé světové války. Po prvních polovodičových tranzistorech na konci 40. let následovaly koncem 50. let technologie MOSFET (tranzistor MOS) na bázi křemíku a monolitické čipy integrovaných obvodů, které přinesly v 70. letech mikroprocesor a revoluci v oblasti mikropočítačů. Od té doby se rychlost, výkon a všestrannost počítačů dramaticky zvyšovaly, přičemž počet tranzistorů rostl rychlým tempem (jak předpovídal Moorův zákon), což vedlo k digitální revoluci na přelomu 20. a 21. století.
Moderní počítač se obvykle skládá z alespoň jednoho výpočetního prvku, obvykle centrální procesorové jednotky v podobě mikroprocesoru, spolu s nějakým typem počítačové paměti, obvykle polovodičových paměťových čipů. Procesorová jednotka provádí aritmetické a logické operace a sekvenční a řídicí jednotka může měnit pořadí operací v závislosti na uložených informacích. Mezi periferní zařízení patří vstupní zařízení (klávesnice, myš, joystick atd.), výstupní zařízení (monitory, tiskárny atd.) a vstupně-výstupní zařízení, která plní obě funkce (např. dotyková obrazovka). Periferní zařízení umožňují získávat informace z externího zdroje a umožňují ukládat a načítat výsledky operací.
Podle studie z roku 2023 tvoří ztráty času (v důsledku různých, relativně častých a opakujících se zdržení) 11–20 % pracovního času s počítačem; jsou tudíž významným zdrojem frustrací uživatelů.
