Učebnice, výukové materiály, knihy
Chcete vydat knihu, učebnici, skriptum?
Veškeré publikace z vašich podkladů pečlivě připravíme dle vašich představ. Obohatíme o profesionální grafiku a připravíme podklady pro tiskárny.
Umíme zajistit i vydání.
Při výrobě knih, učebnic a skript využíváme naše dlouholeté zkušenosti. Spolupracujeme s několika osvědčenými tiskárnami, proto lze vybírat z nejrůznějších typů papírů, technologií a vazeb knih. Umíme jak klasické šité knihy, tak i běžně lepené brožury.
Veškeré publikace z vašich podkladů pečlivě připravíme dle vašich představ. Obohatíme o profesionální grafiku a připravíme podklady pro tiskárny.
Umíme zajistit i vydání.
Při výrobě knih, učebnic a skript využíváme naše dlouholeté zkušenosti. Spolupracujeme s několika osvědčenými tiskárnami, proto lze vybírat z nejrůznějších typů papírů, technologií a vazeb knih. Umíme jak klasické šité knihy, tak i běžně lepené brožury.
Jak probíháobjednávkazakázkarealizaceod A do Z
Každá zakázka začíná objednávkou. Objednávku lze realizovat buď prostřednictvím formuláře níže, nebo prostřednictvím e-mailu. Objednávky přijímáme na e-mailu josef.kuta@gmail.com.
Ke správné realizaci každé zakázky je zapotřebí maximum informací. Provotní informace se týkají nákladu, teoretického počtu stran, formátu a užitých technologií.
Po ziskání maximu informací zasíláme kalkulaci.
Po ziskání maximu informací zasíláme kalkulaci.
Aby byl obal dokonalý, potřebujeme pro jeho návrh informace a podklady v podobě log, fotografií, textů a jiných vstupních materiálů. Po schválení ceny je vystavena zálohová faktura na 50% cenu celé zakázky.
Nyní máme veškeré potřební informace, podklady a přání a je pomyslný míček na naší straně.
Po úhradě zálohové faktury začínáme navrhovat knihu. Průběžně zasíláme náhledy.
Po úhradě zálohové faktury začínáme navrhovat knihu. Průběžně zasíláme náhledy.
Nyní je míček na vaší straně a dle zaslaných návrhů probíhá připomínkování a výběr finální verze tiskoviny.
V této fázi již finalizujeme tiskové materiály pro výrobu.
Zasíláme doplatkovou fakturu na grafické návrhy a zprostředkováváme výrobu tisku.
Zasíláme doplatkovou fakturu na grafické návrhy a zprostředkováváme výrobu tisku.
Formulář proobjednávkupoptávkunašich služeb.
Informace, které se mohou hodit
Knižní vazbou rozumíme:
postup, jímž se z jednotlivých složek nebo listů vytváří pevný celek, knižní blok;
obal, který má knihu chránit před poškozením, popř. ji též zdobit.[zdroj?!]
Základní dělení knižních vazeb je na měkké a tuhé. Tuhé vazby jsou odolnější, ale jejich výroba je náročnější a dražší. Proto se v poslední době rozšířilo používání měkkých vazeb (paperback), což umožnilo snížit náklady na tisk knih. Souvislost je zde i s poplatky za autorská práva, která se mohou lišit pro vydání v měkké vazbě a v tuhé vazbě. Dále se měkké i tuhé vazby dělí podle způsobu spojení na lepené a šité.
MĚKKÉ VAZBY
V1 – sešitová brožura šitá.
V2 – lepená, tzv. brožovaná.
V3 – podobná V1 – k sešití jsou používány shora umístěné skobičky a celek se pak upevňuje do obálky.
V4 – svými parametry se blíží tuhé vazbě V8. Jednotlivé bloky jsou sešity niťovkou a ty jsou pak sešity nebo slepeny.
POLOTUHÉ VAZBY
V5 – dnes se již téměř nepoužívá.
V6 – znáte jako leporela.
TUHÉ VAZBY (S PEVNÝMI DESKAMI)
V7 – poloplátěná – na potažení desky je použit papír a na hřbet plátno.
V8 – tzv. celoplátěná vazba (z jednoho materiálu). Na potažení je použit papír nebo jiné materiály, např. kůže.
V9 – tuhá vazba s deskami z plastu.
postup, jímž se z jednotlivých složek nebo listů vytváří pevný celek, knižní blok;
obal, který má knihu chránit před poškozením, popř. ji též zdobit.[zdroj?!]
Základní dělení knižních vazeb je na měkké a tuhé. Tuhé vazby jsou odolnější, ale jejich výroba je náročnější a dražší. Proto se v poslední době rozšířilo používání měkkých vazeb (paperback), což umožnilo snížit náklady na tisk knih. Souvislost je zde i s poplatky za autorská práva, která se mohou lišit pro vydání v měkké vazbě a v tuhé vazbě. Dále se měkké i tuhé vazby dělí podle způsobu spojení na lepené a šité.
MĚKKÉ VAZBY
V1 – sešitová brožura šitá.
V2 – lepená, tzv. brožovaná.
V3 – podobná V1 – k sešití jsou používány shora umístěné skobičky a celek se pak upevňuje do obálky.
V4 – svými parametry se blíží tuhé vazbě V8. Jednotlivé bloky jsou sešity niťovkou a ty jsou pak sešity nebo slepeny.
POLOTUHÉ VAZBY
V5 – dnes se již téměř nepoužívá.
V6 – znáte jako leporela.
TUHÉ VAZBY (S PEVNÝMI DESKAMI)
V7 – poloplátěná – na potažení desky je použit papír a na hřbet plátno.
V8 – tzv. celoplátěná vazba (z jednoho materiálu). Na potažení je použit papír nebo jiné materiály, např. kůže.
V9 – tuhá vazba s deskami z plastu.
Existuje mnoho standardních formátů papíru. Některé jsou standardizovány nějakou mezinárodní organizací, jiné jsou jen standardem de facto.
ISO 216, DIN 476
Nejběžnější formáty papíru v Česku i jinde ve světě, s výjimkou USA, Kanady, Mexika a některých jihoamerických zemí, splňují mezinárodní standard ISO 216. Tento standard byl původně (roku 1922) přijat v Německu jako DIN 476 (ovšem některé z formátů byly definovány už za francouzské revoluce v rámci přechodu na metrický systém, tyto formáty však časem upadly v zapomnění). Československo přijalo tento standard v roce 1953. Dnes platí v Česku norma „ČSN EN ISO 216“, která tyto formáty přejímá.
Systém těchto formátů vymyslel Georg Christoph Lichtenberg.
Poměr stran 1:√2 je označován jako „Brána harmonie“. Poměr délek stran je zachován při každém přeložení delší strany archu na polovinu.
Označení formátu sestává z písmene následovaného číslem, např. A4. Standardy definují tři nejdůležitější řady formátů: A, B, C. Z nich je řada A základní; řada B je rozšiřující, pro případy, kdy formáty řady A nevyhovují; řada C je navržena pro obálky. Délky stran jsou zaokrouhleny na celé milimetry směrem dolů, neboť při řezání papíru není možný velikostní přebytek.
Rozměry formátů papíru vychází z oříznutého snímku, který především u technických výkresů vznikal kopírováním oříznutého originálu.
Oříznutý originál, nakreslený na pauzovacím papíru, míval okraje polepeny neprůhlednou zpevňovací páskou. Šířka pásky byla 5 mm. Proto má oříznutý originál rozměr stran delší o 2 x 5 mm = 10 mm. Tento okraj nebyl kopírován na oříznutý snímek.
Kreslicí list býval buď předtištěn na papír, nebo byl vytvářen na kreslicím prkně z dlouhé role papíru o šířce cca 1m. Rozměry kreslicího listu byly stanoveny především jako minimální, aby kreslicí list bylo možnou pevnit na plochu kreslicího prkna a potom ostřihnout na rozměr originálu.
Řada A má poměr délek stran oříznutého snímku 1:√2 (tj. přibližně 1:1,414). Délky stran jsou zaokrouhleny na celé milimetry dolů. Základní formát A0 je definován stranami oříznutého snímku 1189 x 841 mm a plochou 1 m². Další formáty této řady (A1, A2, A3, …) vznikají postupným půlením delší strany. Nejčastěji používaný formát A4 má rozměry 210 × 297 mm.
A0 841 × 1189
A1 594 × 841
A2 420 × 594
A3 297 × 420
A4 210 × 297
A5 148 × 210
A6 105 × 148
A7 74 × 105
A8 52 × 74
A9 37 × 52
A10 26 × 37
Formáty řady A se využívají např. v následujících případech:
A0, A1 - plakáty, mapy a technické plány,
A1, A2 - kalendáře, flipcharty, balicí papír,
A2, A3 - diagramy, mapy a kresby,
A4 - běžný tisk, kancelářské využití, časopisy,
A5 - školní sešity,
A6 - pohlednice a poznámkové bloky.
Použití řady A pro technické výkresy
Technické výkresy mají formát A0 až A4. Formát A5 není doporučen k použití. Menší formáty výkresů nejsou použitelné, protože se na ně nevejde rohové razítko. Všechny formáty jsou ležaté s výjimkou A4, který je stojatý. Rozměry jsou definovány pro Oříznutý snímek. Oříznutý originál má rozměry větší o 10 mm (tj. okraje šířky 5 mm). Kreslicí list originálu mívá rozměry větší o dalších 30 mm (přibližně). Kreslící plocha bývá 10 mm od okraje oříznutého snímku.
V některých případech jsou používány "Prodloužené formáty" velikosti A0 až A3.
ISO 216, DIN 476
Nejběžnější formáty papíru v Česku i jinde ve světě, s výjimkou USA, Kanady, Mexika a některých jihoamerických zemí, splňují mezinárodní standard ISO 216. Tento standard byl původně (roku 1922) přijat v Německu jako DIN 476 (ovšem některé z formátů byly definovány už za francouzské revoluce v rámci přechodu na metrický systém, tyto formáty však časem upadly v zapomnění). Československo přijalo tento standard v roce 1953. Dnes platí v Česku norma „ČSN EN ISO 216“, která tyto formáty přejímá.
Systém těchto formátů vymyslel Georg Christoph Lichtenberg.
Poměr stran 1:√2 je označován jako „Brána harmonie“. Poměr délek stran je zachován při každém přeložení delší strany archu na polovinu.
Označení formátu sestává z písmene následovaného číslem, např. A4. Standardy definují tři nejdůležitější řady formátů: A, B, C. Z nich je řada A základní; řada B je rozšiřující, pro případy, kdy formáty řady A nevyhovují; řada C je navržena pro obálky. Délky stran jsou zaokrouhleny na celé milimetry směrem dolů, neboť při řezání papíru není možný velikostní přebytek.
Rozměry formátů papíru vychází z oříznutého snímku, který především u technických výkresů vznikal kopírováním oříznutého originálu.
Oříznutý originál, nakreslený na pauzovacím papíru, míval okraje polepeny neprůhlednou zpevňovací páskou. Šířka pásky byla 5 mm. Proto má oříznutý originál rozměr stran delší o 2 x 5 mm = 10 mm. Tento okraj nebyl kopírován na oříznutý snímek.
Kreslicí list býval buď předtištěn na papír, nebo byl vytvářen na kreslicím prkně z dlouhé role papíru o šířce cca 1m. Rozměry kreslicího listu byly stanoveny především jako minimální, aby kreslicí list bylo možnou pevnit na plochu kreslicího prkna a potom ostřihnout na rozměr originálu.
Řada A má poměr délek stran oříznutého snímku 1:√2 (tj. přibližně 1:1,414). Délky stran jsou zaokrouhleny na celé milimetry dolů. Základní formát A0 je definován stranami oříznutého snímku 1189 x 841 mm a plochou 1 m². Další formáty této řady (A1, A2, A3, …) vznikají postupným půlením delší strany. Nejčastěji používaný formát A4 má rozměry 210 × 297 mm.
A0 841 × 1189
A1 594 × 841
A2 420 × 594
A3 297 × 420
A4 210 × 297
A5 148 × 210
A6 105 × 148
A7 74 × 105
A8 52 × 74
A9 37 × 52
A10 26 × 37
Formáty řady A se využívají např. v následujících případech:
A0, A1 - plakáty, mapy a technické plány,
A1, A2 - kalendáře, flipcharty, balicí papír,
A2, A3 - diagramy, mapy a kresby,
A4 - běžný tisk, kancelářské využití, časopisy,
A5 - školní sešity,
A6 - pohlednice a poznámkové bloky.
Použití řady A pro technické výkresy
Technické výkresy mají formát A0 až A4. Formát A5 není doporučen k použití. Menší formáty výkresů nejsou použitelné, protože se na ně nevejde rohové razítko. Všechny formáty jsou ležaté s výjimkou A4, který je stojatý. Rozměry jsou definovány pro Oříznutý snímek. Oříznutý originál má rozměry větší o 10 mm (tj. okraje šířky 5 mm). Kreslicí list originálu mívá rozměry větší o dalších 30 mm (přibližně). Kreslící plocha bývá 10 mm od okraje oříznutého snímku.
V některých případech jsou používány "Prodloužené formáty" velikosti A0 až A3.
